Jak to v praxi funguje?

Bedýnkové systémy mají mnoho podob, náš systém bedýnek provozovaný IC PRO-BIO LIGY a inspirovaný francouzským systémem AMAP funguje na modelu spotřebitelsko-zemědělského partnerství. Jeho charakteristiky jsou následující:

• Skupina spotřebitelů (nejčastěji z města) se spojí s místním farmářem, který jim dodává své výpěstky do určitého odběrového místa, kam členové družstva jednou za týden přicházejí pro „nákup“. Odběr produktů je nicméně organizován nikoliv farmářem, či třetí osobou (dalším zprostředkovatelem), ale samotnými "nakupujícími", což usnadňuje práci farmáře (produkty pouze odveze a dál se nemusí starat), a také zlevňuje potraviny - není třeba dalších nákladů na prostředníky, skladovací prostory atd.). 
• Sdružení psotřebitelé před zahájením sezóny farmáři zaplatí jeho náklady a po celé vegetační obdob získávají jeho produkty v místě svého bydliště. Spotřebitelé mají zajištěny kvalitní místní potraviny, farmář má jistotu odběru a jistotu prostředků.
• Farmář má s každým z odběratelů uzavřenu smlouvu, která je oboustranným závazkem, byť se nejedná o smlouvu v pravném slova smyslu, jde spíše o písemné potrvzení závazku. Spotřebitel se zavazuje, že předem zaplatí spravedlivou cenu za produkty na několik měsíců dopředu, za každých okolností. Spotřebitel tak projevuje spoluzodpovědnost za úrodu. Závazek nelze zrušit v případě špatné úrody či přírodní pohromy. Farmář se naopak zavazuje dodávat spotřebiteli kvalitní (ideálně bez chemie, bez pesticidů) a různorodé dodávky aktuálně dostupných potravin po dobu trvání smlouvy (může se jednat o zeleninu, ovoce nebo živočišné produkty).

Farmář může být do systému prodeje přímo spotřebitelům zapojen na 100 % a mít jej jako hlavní pracovní poměr, nicméně s ohledem na počet odběratelů může tento systém tvořit jen například menší část jeho příjmů. Ze strany spotřebitelů je časová náročnost odvislá od počtu zapojených osob. Pokud by měl vše zajišťovat jen jeden člověk měl by s tím skutečně hodně práce. Nicméně cílem je zapojit do procesu co nejvíce lidí, kteří by utvořili skutečné společenství. A co je vlastně pro správu odbytového družstva potřeba? Spotřebitelé musejí zajistit správu skupiny, na začátku sezóny od všech vybrat platbu, pomáhat farmáři na odběrném místě, organizovat setkání na farmě atd., nic těžkého. Odměnou za to je jednak dobrý pocit z podpory smysluplné věci a hlavně kvalitní a zdravé potraviny bez vedlejších negativních vlivů současného plýtvavého výrobně distribučního řetězce potravin.

V současnosti se na tomto základě snažíme provozovat dva systémy kolem farem Karla Tachecího a Dvůr Vyšínek.